Testovat kávu? Toho už se nebojím.

0
10

Už se vám to taky stalo? Sedíte v kavárně a od vedlejšího stolu zaslechnete:

„Brrr, přijde ti to kafe taky tak kyselý?“

„Ne, mně se zdá výtečný. Já to mám takhle rád.“

A vy si v tu chvíli uvědomíte, že pro vás je kafe vlastně „jen“ kafe.

Máte ho zatraceně rádi, pomáhá vám každý den po obědě neusnout, ale popsat ho více jak pěti slovy? To je sakra těžký. A vlastně, proč se do toho vůbec pouštět?!

Když jsem s kávou začínala, byla jsem na tom podobně. Kafe bylo jen kafe. Dělalo mi problémy poznat, jestli je pro mě kyselé nebo hořké. To „pro mě“ je důležité zdůraznit.

Mé zprvu laické – a podle mnohých zkušenějších i dnes stále laické – poznávání kávy mě začalo vskutku bavit. Zatím sice nedosahuji barvitých tónů jako baristé na baristických soutěžích, ale mně to nevadí. Mám radost, že mě má touha kávě více a více rozumět a umět ji popsat, jak nejlépe dovedu, přivedla na cestu stále intenzivnějšího kávového poznávání.

Dveře do světa kávy se vám totiž jednoduše otevírají tím více, čím více s kávou experimentujete a čím více se o kávě a kávou bavíte. Ať už se svými kamarády či sami se sebou.

Každému totiž stejná káva – myšleno zprvu stejná zrnková káva – chutná jinak, což jsem si uvědomila až později. Navíc jedno kafe chutná i jednomu člověku v různých chvílích jinak.

Záleží totiž na denní době, momentálním rozpoložení, na tom, co jste měli před kávou k jídlu a s kým kávu pijete. No a samozřejmě také na tom, kdo a jak kávu připravil.

Tak co? Ještě pořád si nedokážete sami sebe představit jako odborníka na kávu, ale stejně vás to láká?

Mrkněte na to, jak si s kávou hrajeme my. Tentokrát se při testování kávy měsíce nejvíce rozvášnila Nikola s Michalem.

Dvakrát stejná káva Santo Domingo Barahona AAA, dva jiné příběhy.

Nikola

„Santo Domingo Barahona mě docela příjemně překvapila. Nejdříve jsme si ji dělaly ve frenchpressu. Ale vyzkoušela jsem si i přípravu v moka konvičce a v džezvě. Nutno podotknout, že káva při mletí voněla, při zalití voněla a pokaždé z ní bylo cítit pozdní jaro a vůně kytek.

Jednotlivé přípravy se ale docela lišily intenzitou  a lehce chutí. Zatímco z frenchpressu byla káva lehká a nejjemnější chuti, z moka konvičky to byl vyloženě nakopávací driák. Bez mléka jde pít určitě ve všech třech případech, ale pro zaryté mlíkaře asi jen z frenchpressu.

Příprava z džezvy mě mile překvapila. Já osobně bych ji popíjela k práci, ve chvilce volna kdy se chci zamyslet, nebo si vychutnat výhled z balkónu. Dovedu si představit ji pít ráno, kdy se potřebuju nabudit, nebo večer před nějakým dokončením projektu.

Moka pro mě osobně byla dost kyselá. Takže si dovedu představit dát si jí ve chvíli, kdy potřebuju okamžitě probudit, nakopnout, nebo u někoho i způsobit lehký šok 😀

Pokud si chcete vychutnat ranní kávu v posteli s květinovým vzorem a cítit se romanticky, zvolte frenchpress.“

Michal

„Tentokrát jsem začal trochu jinak. Vyzkoušel jsem si doma novou kávu připravit v sobotu ke snídani ve frenchpressu a nedělní ranní kávičku v moka konvici. Své pocity jsem však nesepsal hned, ale nechal je pěkně týden odležet. A teď vzpomínám, co vyplyne na povrch z mé sklerotické hlavy.

Jako první, si hned vybavuji vůni, která mě omámila v průběhu přípravy hned několikrát. Poprvé jsem očichával obal, zda se ke mně něco dostane přes aromaventil hned ve skladu KAVA.CZ. Už tady jsem tušil, že to bude moje oblíbená káva.

Podruhé jsem zabořil svůj nos do sáčku s čerstvě praženou kávou doma po otevření – před nasypáním části kávy do mlýnku. Zde jsem také obdivoval krásná a poměrně velká rovnoměrná zrnka, která byla tentokrát pražena na lehce tmavší střed.

Potřetí mě udeřila krásná, bohatá a plná vůně, která zaplnila celou naši kuchyni po umletí. Nu a když jsem v tom počítání, tak počtvrté se vůně linula po zalití ve french pressu.

Pokaždé jsem v kávě cítil trochu něco jiného, ale byla to vždy velmi harmonická, vyvážená a plná vůně. Na oba typy přípravy jsem si kávu vychutnal. Káva byla jemná, až krémové chuti a byla neuvěřitelně vyvážená. Říkal jsem si, jaký alchymista to pražil, že není ani kyselá, ani hořká.

Tenhle kávový poklad z Dominikánské republiky jsem si vychutnal po ránu na Vinohradech a připadal si jak pavlačová drbna, když jsem při popíjení u okna pozoroval cvrkot na ulici. Jen aby mi nic neuteklo! Byl jsem týden na cestách, tak si kávu udělám zas o klidném víkendu dnes ráno. Zatím nevím, zda dám mlýnek více na hrubo pro jemnější french press, nebo více na jemno pro silnější moka kávu.

Ještě doběhnout do pekárny pro čerstvé croissanty, na které jsem dostal právě chuť.“

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.