Říjen měsíc lahodné kávy Pellini Top

Celý měsíc říjen přidáváme ke každé objednávce nad 3 000,- Kč, 50 g vzorek lahodné kávy Pellini Top. A zároveň si jej můžete objednat samotný zde. Tak neváhejte a ochutnejte.

Základní úrovně pražení kávy

Ukázka základních úrovní pražení kávy

Kofein – látka, jež rozjasní smysly

Naše pojednání o kofeinu začněme definicí amerických vědců: „Kofein patří do skupiny látek, kterým říkáme léky, podporující bdělost.“

Mnoha vědeckými studiemi a výzkumy bylo zjišťováno, jaké jsou hlavní účinky kofeinu a proč lidé po jeho požití nemají potřebu spánku. Přišlo se na to, že lidské tělo obsahuje látku Adenosin, která působí jako přírodní uspávací prostředek. Kofein tuto látku dokáže blokovat, tím zabraňuje člověku usnout a tak podporuje jeho bdělost.

Názory vědců na účinky kofeinu jsou rozdílné. Jedni poukazují na jeho nebezpečnost s tím, že se jedná o „drogu“, na kterou lze získat návyk a také upozorňují na jistá zdravotní rizika spojená s jeho účinky. Varují, že kofein zvyšuje člověku krevní tlak a tím se zvyšuje riziko pro vznik srdečních chorob. Jejich oponenti zastávají názor, že kofein je psychoaktivní látka, která není při přiměřeném užívání nebezpečná, naopak působí příznivě na lidský organismus. Tvrdí, že naprosto bezpečná je dávka 300 miligramů kofeinu, což představuje 2 až 3 šálky kávy nebo čaje. Dalším jejich argumentem pro je, že kofein podporuje dobrou náladu, zvyšuje pozornost, zrychluje reakce a rozšiřuje poznávací schopnosti. Dále předkládají výsledky výzkumů, které dokazují, že kofein je pro lidské zdraví prospěšný, neboť obsahuje látky, které zabraňují vzniku některých nemocí nebo aspoň napomáhá tlumit jejich průběh.
Pokračování textu Kofein – látka, jež rozjasní smysly

Zeměpis kávy

Kávovníky se pěstují převážně v tropickém pásmu, kde se jim nejlépe daří. Ovšem každý ze tří základních druhů vyžaduje trochu odlišné podmínky pro pěstování. Každému vyhovuje i jiná teplota.

Kávovník Robusta dává přednost tropickým podmínkám, pěstuje se v oblastech střední Afriky a jižní Asie, kde je stálejší a vyšší teplota až do 30 stupňů Celsia, což tomuto druhu nejlépe vyhovuje.

Naopak pro ideální růst kávovníku druhu Arabica je vhodná celoroční mírnější teplota od 17 do 24 stupňů Celsia. Nejméně významná Liberica se pěstuje nejvíce v Malajsii a západní Africe.

Oba ekonomicky významnější druhy Arabica a Robusta potřebují ke svému zdárnému růstu hodně slunce a deště, vyžadují celoroční srážky nad 1500 mm. Tyto druhy kávovníku jsou také velmi citlivé na pokles teplot, uhynou pokud teplota klesne pod bod mrazu.

Kávovníky se dnes pěstují ve více než padesáti zemích světa. Hlavní pěstitelské země leží v oblasti kolem rovníku mezi Obratníkem Raka a Kozoroha. Toto pásmo zahrnuje celou Střední Ameriku a severní část Jižní Ameriky, převážnou část Afriky, Čínu, Indii, Indonésii, Austrálii a ostrovy v Indickém oceánu. Zmíníme se pouze o základním rozdělení pěstitelských oblastí dvou významných druhů kávovníků. Nejvíce ceněný kávovník Arabica se nachází na plantážích ve všech zemích Střední Ameriky a také v Kolumbii, Venezuele, Bolívii a Peru. Pěstuje se i na celém území Austrálie a dále pak také v Etiopii, Zimbabwe, Keni a na ostrově Papua – Nová Guinea.

Typicky jemná chuť kávy Arabika má další drobná rozlišení podle oblastí, ve kterých se pěstuje. Například brazilská arabika je mírně nasládlá a má příchuť čokolády, naproti tomu keňská arabika, patřící mezi nejkvalitnější kávu, má příjemnou kyselost s ovocným aroma. Na území Afriky v Angole a na Pobřeží Slonoviny a také na Madagaskaru se daří kávovníku druhu Robusta.

V největší zemi Jižní Ameriky Brazílii, která se řadí k největším světovým producentům kávy jsou pěstovány kávovníky jak arabiky tak i robusty. Ve zbývajících oblastech leží kávovníkové plantáže v různých nadmořských výškách, což umožňuje pěstování obou druhů kávovníků.

V této souvislosti je dobré zmínit fakt, že některé země produkující kávu se dohodly na společném kodexu, který má zlepšit ekologické a pracovní podmínky. Jde o vytvoření trhu s kávou bez otrocké nebo dětské práce a s vytvořením alespoň minimální úrovně pracovních podmínek za dodržování mezinárodních norem týkajících se používání pesticidů a znečišťování vod. Z pěstitelských zemí se k dohodě zavázala Brazílie, Kolumbie, Keňa, Indonésie, dále Vietnam a hlavní středoameričtí vývozci. K tomuto kodexu se připojily i zpracovatelské firmy Nestlé, Tchibo, Kraft Foods a Sara Lee.

Botanika kávovníku

Kávovník /Coffea/ původně pochází z Etiopie, ale dnes se pěstuje na mnoha místech celého světa. S narůstající spotřebou kávy se rozšířilo pěstování kávovníků do všech oblastí, kde byly příznivé podmínky pro jeho růst. Nejlépe se mu daří ve vlhkém tropickém pásmu. Ke svému zdárnému růstu potřebuje v průběhu roku dostatek slunce i deště. Všechny kávovníky nejsou stejné, odlišují se výškou dřeviny i velikostí kávového zrna. Každému druhu také vyhovuje jiné podnebí a teplota.

Kávovník má životnost zhruba třicet let. Plodit začíná po třech až čtyřech letech a v šesti letech poskytuje nejvydatnější sklizeň. V pátém roce jej obsype přibližně 30 000 drobných bílých kvítků. Kávovníky na plantážích se musí stále obnovovat, přestože se keře dožívají relativně vysokého věku. Důvodem je fakt, že starší kávovníky poskytují nízké výnosy. Kávovníky se navzájem kříží a šlechtí, aby se dosáhlo větší odolnosti proti škůdcům, které mohou napáchat nedozírné škody. Jako příklad lze uvést Srí Lanku (dříve Cejlon), kde byly kávovníkové plantáže totálně zničeny cizopasnou houbou Hemileia vastatrix a pěstování kávovníkových keřů bylo v této oblasti zcela nahrazeno čajovníky.

Arabský kávovník Coffea Arabica je velký samosprašný keř, má paralelně párové boční větvení a tmavozelené oválné listy. Plody arabského kávovníku poskytují nejkvalitnější kávová zrna. Ze dvou nejznámějších odrůd Coffea Typica a Coffea Bourbon se vyvinulo mnoho dalších odrůd. Káva Arabica je vyhlášená svou vynikající jemnou chutí a výtečným aroma a má nízký obsah kofeinu. Podle znalců tato káva daleko předčí svou kvalitou ostatní druhy. Tvoří až 70 procent světové produkce kávy.

Arabský kávovník roste ve velkých nadmořských výškách a je méně odolný proti chorobám, často bývá ničen rzí listovou a také kávovým broukem, který napadá plody běžně zrající asi 8 měsíců. Plody obvykle obsahují dvě zploštělá semena, pokud se vyvine pouze jediné zrno, je označováno jako perlové. Za perlová zrna se většinou platí vyšší cena, i když jeho kvalita je srovnatelná s ostatními zrny.

Nejlepší chuť má káva z červeně zbarvených plodů, ovšem je nutno říci, že jemné aroma i chuť arabiky se liší podle jednotlivých pěstitelských oblastí.

Dalším významným kávovníkem je Coffea Canephora označovaný jako Robusta. Tento kávovník není samoopylující, vyrůstá z malého kmínku, má pravidelné větvení, je odolnější proti nemocem a divoce rostoucí dorůstá až do výšky 10 metrů. Má menší kulaté plody, které poskytují vyšší výnosy, ale zrna nemají takovou kvalitu jako zrna arabiky. Káva Robusta není tak jemná a lahodná, má spíše výraznější a drsnější chuť, je tmavší barvy a obsahuje více kofeinu. Netěší se tak velké oblibě, nicméně i ona má své příznivce a to především ve Francii a v Itálii. Používá se především do směsí s ostatními druhy a je zhruba o polovinu levnější než arabica.

Třetím, nejméně významným druhem kávovníku je Coffea Liberica. Tento silný a mohutný kávovník dorůstá výšky až 18 metrů, má velké listy a velká zrna, poskytuje bohatou úrodu, ale zrna mají pouze průměrnou kvalitu. Káva druhu Liberica je velmi hořká, ale jsou oblasti, kde se i toto cení.

Co je kávovník?

Všichni asi velmi dobře známe kávová zrna. A snad také víme, že jsou to semena kávovníkových stromů nebo keřů. Tato semínka jsou uložena v plodech kávovníku, plodům se někdy říká „kávové třešně“. Jedná se o peckovice s kožovitou slupkou a šťavnatou nasládlou dužninou, která v sobě ukrývá dvě chrupavčité pecky, které jsou plochou stranou obráceny k sobě. Každá z nich obsahuje tvrdé semeno a tím je právě ono známé kávové zrno.

Kávovníky jsou dřeviny, rostoucí v tropickém pásmu. Jejich velikost je různá, od nízkých keřů až po stromy dosahující výšky až 15 metrů. Náleží k rostlinnému rodu Coffea, patřícímu do čeledi takzvaných mořenovitých rostlin. Některé zdroje uvádějí, že existuje až 500 druhů kávovníků.

Představíme si obrovské, někdy až několik metrů vysoké stálezelené stromy a keře se sytě zelenými listy a s plody, které tvarem připomínají naše třešně. V době zrání mají i dost podobnou barvu. Ta se mění v průběhu dozrávání,od počáteční zelené přes žlutočervenou až k tmavě fialové.

Pravlastí kávovníku je Etiopie, kde ho dodnes můžeme najít divoce rostoucí. V dalších oblastech světa se pěstuje „průmyslově“ na plantážích. Pochopitelně, že u takto pěstovaných kávovníků se jejich výška přizpůsobuje daným potřebám a tak se pravidelným seřezáváním udržují ve výšce kolem půldruhého metru.

Kávovníková plantáž v době dozrávání plodů působí velmi romanticky a na pohled je krásně barevná. Svěží barva zelených listů kontrastuje s červenou až fialovou barvou plodů a s bílou barvou něžně drobných květů a vytváří tak na každém keři skutečně pestrou paletu barev. Kávovníkové keře vypadají obzvlášť nádherně když kvetou bílými kvítky a současně se jejich plody postupně zabarvují do červena a později do temně fialového odstínu. Bílé květy omamně voní a nad plantážemi se vznáší jejich jasmínová vůně. Po několika málo dnech bílé květy zavadnou a zralé bobule kávovníku ztmavnou. Přichází pravá doba pro sběr plodů a na plantáže se vydávají sběrači. Jejich pečlivá a namáhavá ruční práce je skryta za každým kávovým zrnkem. Sklizní nastává dlouhý a složitý proces, na jehož konci je lahodný a povzbuzující nápoj, který si postupně získal oblibu na celém světě.

Co je káva?

Káva je nápojem plným očekávání. Ráno po probuzení dodává člověku potřebnou energii, v průběhu náročného dne překonává naši únavu. V pozdních večerních či nočních hodinách, kdy je náš organismus připravený na spánek, ale nás čeká ještě mnoho pracovních povinností nebo učebnic k nastudování, nastupuje opět káva, aby zahnala pocit spánku a udržela naši mysl v bdělém stavu. Málokdo nad šálkem kávy přemítá o tom, co vlastně káva je a odkud k nám přichází. Pro každého z nás se stala blízkým a zdomácnělým nápojem a tak si mnozí ani neuvědomí, že káva voní exotikou a její cesta z plantáží celého světa až k nám je velmi dlouhá a náročná. Možná si při jejím pití klademe otázku proč je někdy tmavá a silná a chutná trpce, jindy je naopak jemná a lahodná. Patrně nikdo z nás nepřemýšlí o tom, jak náročné je pěstování kávy, kolik úsilí a lidské práce se skrývá za každým šálkem tohoto někdy zatracovaného a jindy zase zbožňovaného nápoje.

Na úvod si položíme otázku co vlastně je káva? Pro její tmavou barvu a účinky ji dříve lidé považovali za ďáblův vynález. Dnes se můžeme tomuto přirovnání usmívat, protože v současné době ji naopak labužníci a vyznavači kávy považují za nápoj téměř božský. Kávu pijeme většinou pro její povzbuzující účinky, ale mnohokrát bývá také příležitostí k milému setkání a posezení s přáteli nebo k odpočinku v příjemném prostředí kavárny.

Zkusíme se dnes nad šálkem lahodné voňavé kávy zamyslet nad tím, jak vlastně vzniká tento hnědý, vonící prášek, odkud a z jakých dálek se bere? Co všechno předchází tomu, než se jako nápoj dostane na náš stůl. Pokusíme si zodpovědět mnohé otázky, povíme si jak a kde se káva pěstuje, sklízí a zpracovává a také to, jakým způsobem ovlivňuje pražení a mletí její výslednou chuť. Nuže, vzhůru za poznáním, aneb „trocha teorie nikoho nezabije“. Vítejte v základním kurzu znalostí o kávě.

Libanonská káva s kardamomem

Připravíme si kávu, která se pije v arabských zemích.
Celá kávová zrna promícháme s několika lusky kardamomu a dohromady umeleme. Pak si připravíme džezvu, do které nasypeme lžičku cukru a necháme ho nad ohněm částečně zkaramelizovat, přilijeme 300 ml vody a přivedeme k varu. Pak přidáme 2 lžičky kávy a opět necháme přejít varem, odstavíme z ohně a podáváme, až když se lógr usadí.