Káva v Čechách

Káva je oblíbeným nápojem téměř na celém světě. Některé státy mají vysokou spotřebu kávy a řadí se na přední místa, jinde naopak upřednostňují více čaj a v konzumaci kávy jsou trochu pozadu. A jak je to s pitím kávy u nás, v Čechách? Velkou oblibu si tu získal nápoj zvaný „turek“, který ovšem nemá s přípravou pravé turecké kávy nic společného. Jeho přípravu známe patrně všichni – mletá káva se zalije vodou těsně před bodem varu. Ale jak vlastně vznikl tento, pro nás tak typický způsob jeho přípravy?

S kávou se jako první Češi, alespoň podle historických pramenů, seznámili Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic při své cestě do dalekého Cařihradu, na sklonku 16. století. Kávu od té doby čekala ještě velice dlouhá cesta než u nás zdomácněla. Jejímu rozšíření částečně bránila také její příliš vysoká cena. Až v meziválečném období 20. století se kávě začalo konečně dařit. V té době byly na vzestupu kavárny, které se stávaly symbolem nového životního stylu. Jejich rozmach bohužel přerušila 2. světová válka, která kromě jiného přinesla i období kávového „půstu“ a místo pravé kávy se prodávaly pouze kávové náhražky, kterými byla cikorka nebo melta.

Ani poválečné období nebylo lepší, soukromé pražírny byly postupně znárodněny a mnohé prvorepublikové kavárny byly zrušeny. Kvalitních káv byl na trhu velký nedostatek a pro mnohé rodiny byly cenově nedostupné i kávovary. A možná právě tady jsme u vzniku našeho českého turka, byl to nejpoužívanější a nejlevnější způsob přípravy kávy.

Dnes už je situace na trhu s kávou úplně jiná, nicméně tento zvyk, nebo spíše zlozvyk přežívá a český turek má stále mnoho svých příznivců. Existuje nepsané pravidlo, které se ale mnohdy nedodržuje a tím je, že „turek“ by se měl pít zásadně bez mléka.

A jakou kávu vyžaduje český spotřebitel? Měla by být aromatická, silná a buď lehce nasládlá nebo hořká. To znamená, že více preferujeme zrna z kávovníku Robusta a kávy s výraznější nakyslou chutí nás příliš neoslovují. Statistiky uvádějí, že dospělý člověk vypije v průměru jeden šálek kávy denně. Praxe je ale poněkud jiná a Češi holdují pití kávy nepochybně mnohem více. V Čechách je nižší spotřeba instantních káv v porovnání s kávou zrnkovou, ale v poslední době si začíná pomalu získávat oblibu spotřebitelů.

A abychom v souvislosti s kávou nezůstali pouze u jediného českého vynálezu, kterým je náš důvěrně známý „český turek“, musíme si připomenout záslužnou činnost a jméno pana Zdeňka Žáčka, našeho významného odborníka v oboru zbožíznalství a kávy zvláště. V roce 1962 mu byl udělen patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy. A nutno říci, že analýza kávovníkových zrn a následný vynález bezkofeinové kávy byl pro svět zcela jistě větším přínosem.

Pokud stále přemýšlíte, která káva je pro vás tou nejlepší, možná stojí za pokus vyzkoušet kávu s jemně povzbuzujícími účinky a lahodnou chutí, kávu Viva café. Jedná se o kávu s nízkým obsahem kofeinu, která pochází z vysokohorských plantáží a je z těch nejjemnějších odrůd. Právě minimální obsah kofeinu dává v kávě prostor dalším látkám, jakými jsou lipidické oleje, nenasycené kyseliny a antioxidanty. Tyto názvy možná nezní pro laika příliš lákavě, nicméně vězte, že právě ty látky čistí a uvolňují organismus. Jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy také v obilí a zelenině.

Špičkové jemné kávy mají příjemně výraznou vůni a plnou chuť po lesním ovoci, oříškách nebo vzácných dřevech. Nízký obsah kofeinu v těchto kávách nezpůsobuje nepříjemné kofeinové příznaky, jakými je například zvýšený tlukot srdce nebo bolest hlavy. Kávu Vita café můžeme doporučit k pití ráno po probuzení a s klidným svědomím i k jejímu vychutnání před spaním.