Královský kávový pohár

4 lžíce rozpustné kávy, 1 bílek, 2 dl smetany ke šlehání, 2 lžičky na nudličky nakrájených opražených mandlí, strouhaná čokoláda, kompotované višně, 2 lžíce krystalového a 4 pískového cukru

Smetanu ušleháme tak, aby byla co nejtužší, přidáme cukr a rozpustnou kávu, vmícháme tuhý sníh z bílku a cukru. V miskách nebo pohárech posypeme nastrouhanou čokoládou a ozdobíme višněmi.

Chemické působení kávy

Účinky kávy, pro které jsme si ji oblíbili, způsobují tři alkaloidy (z hlediska chemie se jedná o deriváty xantinu) , z nichž nejznámější je určitě kofein. Ostatní dva mají mnohem menší zastoupení, ovšem alkaloid jménem teofylin má podobné účinky a v některých případech i výraznější. Třetím je teobromin, nejvíce je obsažen v kakau a na naši psychiku přímo vliv nemá. Je ovšem výrazným diuretikem. Všechny purinové alkaloidy mají mírně nahořklou chuť a tím přispívají k celkové chuti kávy.

Kofein má mnohem silnější stimulační účinek, především na činnost mozkové kůry, než ostatní metylxantiny.

Účinky obou alkaloidů ve větších dávkách pociťujeme při dýchání, teofylin více než kofein povzbuzuje plyny oxidu uhličitého, který dráždí nervová centra v horní části míchy, řídící intenzitu našeho dechu. Za normálních okolností se u zdravých lidí, pijících tři šálky kávy denně, toto neprojeví.
Pokračování textu Chemické působení kávy

Kávové lanýže

1/3 šálku čerstvě připraveného espresa, 2 lžičky jemně mleté kávy 7/8 šálku krystalového cukru, 1 šálek mletých mandlí, 1/2 lžičky mandlového extraktu

1/2 šálku cukru smícháme s espresem, dáme do malého hrnečku, kde se za občasného míchání vaří na středním plameni až tekutina získá konzistenci sirupu, pak se přidají mandle a jemně rozmíchají. Směs necháme do druhého dne uležet v lednici. Zchlazenou směs rozmícháme s mandlovým extraktem a ze vzniklého těsta se uválí malé kuličky, které se obalují v kávové směs, připravené smícháním 2 lžiček cukru a mleté kávy. Hotové lanýže klademe na povoskovaný papír a uložíme na plechu do lednice. Řádně vychlazené podáváme k espressu. Vhodné je servírovat lanýže jednotlivě ve speciálních ozdobných papírových mističkách.

Tradice pití kávy v jejích pravlastech

Konzumace kávy je v různých oblastech světa odlišná, někde její tradice přetrvává věky, jinde se vyvíjí spolu s dobou.

Pro africké národy se káva stala součástí stravy a to doslova. Afričané rádi kombinují kávová zrna s tukem zvířat a žvýkají je jako oříšky. Další způsob konzumace kávy je z našeho pohledu také poněkud neobvyklý, kávová zrna se při něm míchají se sušeným ovocem a soleným máslem a ze vzniklého těsta se dělají placky. Některé africké kmeny přidávají kávová zrna do polévky, jiné jedí praženou a mletou kávu společně s obilnými zrny. Je pravdou, že my Evropané považujeme mnohdy kávu za „božský nápoj“, ale Afričané ji dokáží velebit mnohem okázalejším způsobem, míchají zelená zrna s trávou a různým kořením, pak ji suší a nakonec balí do slaměných ozdob, kterými si zdobí svá obydlí. Takto upravená káva tu plní funkci talismanu. Je vlastně paradoxem, že ač patří africké státy mezi důležité producenty kávy a například keňská káva je ve světě velmi ceněna pro svou vynikající kvalitu a neobyčejnou chuť, Afričané kávě ve formě nápoje příliš neholdují a mnohem raději pijí čaj.

Ovšem zcela jiná pravidla platí, pokud jste tu hostem, pak je podávání kávy rituálem.
Pokračování textu Tradice pití kávy v jejích pravlastech

Chutě káv a jejich směsi

Na první pohled by se mohlo zdát, že nabídka kávy v našich obchodech je pestrá, ale je to pouze zdánlivé. Objevuje se jen velmi málo značek a spíše nežli kvalitou soupeří mezi sebou cenou. V nabízených druzích se spotřebitel poměrně těžko orientuje. Takzvané čisté druhy kávy jsou k dostání pouze ve specializovaných obchodech. V běžné prodejní síti jsou nabízeny převážně směsi kávy, ale je poměrně obtížné se v nich dobře vyznat, zahrnují kávy od tradičních až po exotické. Směsi kávy obsahují zrna z různých zemí.

Kolumbijské kávy se odlišují svou kvalitou. Nejkvalitnější jsou z plantáží z okolí And. Tyto kávy mají dobrou kyselost a čisté aroma. Nejlepší jsou středně pražené, některé druhy mají trochu oříškovou chuť.
Pokračování textu Chutě káv a jejich směsi

Jak připravit espresso

Pokud máme chuť na opravdu dobrou kávu, pravděpodobně se za ní vydáme do některé z kaváren a zcela jistě si objednáme espresso nebo také presso. Výraz „espresso“ pochází z italštiny, znamená „dát pod tlak“ a tímto způsobem se káva také připravuje.

Na jeho přípravu je potřeba kvalitní přístroj, i když tento nápoj lze také připravit v domácím prostředí. V tom případě je zapotřebí vlastnit speciální kávovar na espresso. Levnější typy kávovarů odborníci příliš nedoporučují, nemají čerpadlo a tudíž nedosáhnou požadovaného tlaku a káva se v nich pouze „spaří“. Vznikne tak nápoj, který nemá ve skutečnosti s lahodným espressem nic společného. Důležité je, aby kávovar vyvinul maximální tlak (optimální je 15 barů) a toto hledisko by se nemělo při koupi v žádném případě opomenout nebo podcenit. Kvalitní automatický kávovar, ze kterého vznikne nápoj, na němž si můžeme opravdu pochutnat, pořídíme za cenu kolem 15 tisíc. Pokud pijeme takto upravenou kávu často, ve větším množství a máme rádi pohodlí domova, pak je pořízení takového kávovaru dobrou investicí. Musíme ovšem počítat s tím, že kávovar je třeba pravidelně čistit a jeho údržba je poměrně pracná. Pro kávovary také bývá hrozbou tvrdá voda a z ní vznikající vodní kámen. A v neposlední řadě je třeba brát v úvahu i to, že presso by se nemělo vařit z chlorované vody, protože chlór by chuť nápoje negativně ovlivnil.
Pokračování textu Jak připravit espresso

Co je vlastně espresso?

Espressem se rozumí tmavě upražená káva se silnou chutí a výrazným aroma. Káva espresso se stala jednou z nejvyhledávanějších druhů káv, které si člověk při různých příležitostech rád objedná. Pije se silná a černá a správně připravený nápoj má příjemnou vůni a nedefinovatelnou, velice jemně natrpklou příchuť. Na přípravu espressa jsou vhodné směsi kávy se zvýrazněnou kyselostí a s plnou chutí převážně z druhů arabiky. Jedná se určitě o jeden z nejobtížnějších způsobů přípravy kávy, dá se říci, že jde téměř o rituál. Záleží na mnoha faktorech, aby se nápoj povedl a výsledkem byla lahodná káva. Správně ji připravit není vůbec snadné a své o tom vědí baristé. Barista musí perfektně ovládat nejen údržbu kávovarů a dalšího příslušenství, ale musí umět také regulovat hrubost mletí kávy a vybírat vhodně upražené odrůdy.

Právě u přípravy espressa je nejvyšší výtěžnost chuti ze všech možných úprav kávy. Uvádí se až 72 procent, což je sedmkrát víc než například u takzvaného „českého turka“, i když je pravdou, že takto připravená káva má vyšší obsah kofeinu nežli espresso.

Na vysoké výtěžnosti chuti espressa se podílí několik faktorů. Káva musí být správně umletá pro daný způsob přípravy a voda by měla mít požadovanou teplotu, v žádném případě by nikdy neměla přejít varem. Velmi důležitý je také fakt je, že s vypitím hotového nápoje se nemá dlouho otálet.

Aromatické látky obsažené v kávě jsou totiž těkavé a pokud ji necháme stát a myslíme si, že nám studená káva nevadí nebo, že ji dokonce máme studenou raději, pak si můžeme být jisti, že po hodině pijeme už pouze „obarvenou vodu“.

Kdo si chce vychutnat opravdu dobré espreso, nesmí zapomenout předem nahřát šálek. Správný porcelánový šálek na espreso má mít úzké kónické dno, aby káva z trysek kávovaru plynule stékala po šikmé stěně a vytvořila krémovou pěnu. Ideální šálek má také tlusté stěny, které déle udrží nápoj teplý.

Pro dobré espresso je typických pět následujících parametrů: jemně mletá káva, kterou protéká 90 stupňů horká voda po dobu 30 vteřin pod tlakem 9 barů a výsledkem je malý šálek s 30 mililitry espressa.

Instantní káva

Historie instantní kávy není tak dlouhá v porovnání s dobou, kdy byly objeveny účinky kávových zrn a po celém světě se začala káva pěstovat, sklízet a zpracovávat.

Byla vynalezena na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Značného rozmachu se dočkala za první světové války a to díky vojákům na frontě. V roce 1938 se rozmohl prodej pod označením Nescafé, které je používáno dodnes. V této době byla rozpustná káva i součástí jídla pro armádu. Kvalita práškových instantních káv stále stoupala, takže dnes je možné připravit z ní celkem chutný nápoj. Její aroma sice nelze srovnávat s vůní čerstvě umleté kávy, ale chuť některých druhů se přibližuje chuti klasické kávy.

Instantní káva je jednoduchá na přípravu a snad právě proto si získala značnou oblibu, i když je výsledný nápoj se zrnkovou kávou nesrovnatelný. Ale jsou země, kde se téměř výhradně pije rozpustná káva, například ve Skandinávii. Také ve Velké Británii připadá asi osmdesáti procentní podíl spotřeby kávy na kávu instantní. Naopak ve Finsku jsou konzumenti kávy velice nároční a tak preferují pravou zrnkovou kávu před kávou rozpustnou, spotřeba instantní kávy činí pouhé jedno procento z celkové spotřeby kávy. U nás v posledních letech obliba a spotřeba této kávy pomalu stoupá.

Instantní káva se vyrábí sušením vyextrahovaných mletých pražených zrn kávovníku. Silný kávový extrakt se z vysokých až sto stupňových teplot zprudka zchlazuje na 4 stupně Celsia . Na zchlazení je závislá budoucí kvalita kávy. Dalším stupněm zpracování je sušení a to probíhá dvěma způsoby. Při prvním způsobu se silný kávový extrakt rozprašuje pod tlakem na stěny vyhřívaných bubnů a odtud padá usušená v podobě zrnek dolů. Tato metoda je častěji používaná, pro svou ekonomickou nenáročnost. Druhým způsobem je vymrazování ve vakuu, vlivem kterého se při nízkých teplotách odpaří zbytková vlhkost. Při tomto způsobu výroby je u kávy zachována nezměněná chuť a vůně. Do obchodní sítě se dodává ve formě prášku nebo granulí.

V některých jihoamerických státech se rozpustná káva vyrábí z kvalitnějších druhů arabiky, ale v Evropě se k výrobě používají méně kvalitní zrna kávovníku Robusta. Přesto je výroba instantní kávy několikrát dražší než mleté pražené zrno. Je to z toho důvodu, že na výrobu kilogramu rozpustné kávy je třeba mnohem větší množství zelených kávovníkových zrn, než na výrobu kilogramu pražených zrn.

Na trhu se často objevuje i nepravá instantní káva, a to, když se k pravému extraktu přimíchá určitý podíl kávovin jako jsou obilniny, cikorka, prášek z mletých fíků a podobně. Je to přípustné pouze za předpokladu, že na obalu je uvedeno, že se jedná o směs kávového a kávovinového extraktu. V obchodním názvu rozpustných kávových přípravků musí být také uvedeno označení způsobu úpravy a návod k použití.